Zaregistrujte se nyní a získejte e-mailem zdarma čtyřdílnou sérii odborných článků „Vlhkost v místnostech“. Zdarma a bez závazků.
1. Vlhkost vzduchu v místnostech: Je důležitá pro dobré vnitřní klima.
2. EN 16798 a další: Vlhkost v evropských předpisech
3. Vlhkost vzduchu v místnostech: nová referenční proměnná?
4. Vlhkost vzduchu v místnostech, termodynamika a entalpie.
(Ukázka odborného příspěvku 1 ze 4dílné série)
Vnitřní klima je považováno za komfortní, když vnímají lidé vlhkost a teplotu vzduchu jako příjemnou. To je v moderních domech zajištěno větráním obytného prostoru a ve velkých budovách ji zajišťují ventilační systémy. Bohužel, i u komfortní klimatizace je věnováno stále málo pozornosti vlhkosti vzduchu a jejímu vlivu na vnitřní klima a pohodu prostředí - často se závažnými následky.
Situace v obchodu a průmyslu je odlišná. Pokud má vlhkost vzduchu v místnosti výrazný vliv na kvalitu produktu nebo na výrobní procesy, je přiváděný vzduch přesně monitorován pomocí senzorů nebo zařízení pro měření vlhkosti. Totéž platí i u skladování zboží citlivého na vlhkost nebo pro cenné a umělecké předměty.
Vlhkost vzduchu v místnosti hraje důležitou roli také pro lidské zdraví. Energeticky stále účinnější pláště budov způsobují suchý vzduch v místnostech, pokud není přiváděným a odváděným vzduchem vlhkost řízena. Suchý vzduch má negativní dopad na sliznice a zvyšuje riziko infekce. Příliš vysoká vlhkost může naopak způsobovat kondenzaci a tvorbu plísní nebo spór, které mohou mít nepříznivé účinky na zdraví, strukturu budov nebo nábytek. To je důvod, proč optimální vnitřní klima závisí vždy na udržování správné vlhkosti vzduchu v místnostech, což však není ve stavebnictví stále dostatečně zohledněno. Zpráva ukazuje, že vlhkost vzduchu v místnosti hraje důležitou roli při správném navrhování ventilačních a klimatizačních systémů a tento fakt je konečně odborníky uznáván.
Chcete si přečíst kompletní odborné zprávy? Pak se zde bezplatně zaregistrujte pro 4 dílnou řadu.
(Ukázka odborného příspěvku 2 ze 4dílné série)
Existuje řada mezinárodních předpisů pro HVAC systémy v bytových i nebytových prostorách. Z pohledu stavby je nejdůležitější řada norem EN 16798. Jejich hlavním zaměřením je vždy kvalita ovzduší v místnostech a hygiena prostředí a významu nabývá také energetická efektivita provozu. Požadavky předpisů, norem nebo směrnic se týkají zkušebních a měřicích postupů při předávání, realizaci a provozu, hygieně, hygienických inspekcích nebo údržbě a servisu systémů.
Jaký má vlhkost v místnostech skutečný význam v mezinárodních normách a právních předpisech a jaká je současná situace? Podívejme se na příklad: Od 1. ledna 2018 se v Evropě pro nebytové ventilační systémy používají nové údaje o minimální rekuperaci tepla. U oběhových systémů je to 68% a u rotačních a deskových výměníků tepla 73%. To je stanoveno nařízením komise EU 1253/2014 a směrnicí zabývající se „Požadavky na ekodesign větracích jednotek“.
Evropské průmyslové asociace Eurovent a EVIA pracují v současnosti na začlenění rekuperace vlhkosti do nařízení EU spolu s opatřeními na zvýšení účinnosti nebytových ventilačních systémů s rekuperací tepla a vlhkosti. To by znamenalo spojení energie pro odvlhčování (chlazení) a veškeré potřebné zvlhčování a ochranu před mrazem, což je určitě důležité. Ale co dalšího je v potrubí na rozdíl od tohoto příkladu a jaký je dnes současný stav evropských norem a předpisů, pokud se jedná o vlhkost vzduchu v místnosti?
Chcete si přečíst kompletní odborné zprávy? Pak se zde bezplatně zaregistrujte pro 4 dílnou řadu.
(Ukázka odborného příspěvku 3 ze 4dílné série)
Pokud při chlazení klimatizační jednotkou nebo systémem HVAC nedochází ke kondenzaci, je důležité držet se nad rosným bodem vzduchu v místnosti. Tím se ušetří energie. Má to však také smysl a je stálé měření teploty a relativní vlhkosti v místnostech vhodnou referenční proměnnou?
Pokud při chlazení klimatizační jednotkou nebo systémem HVAC nedochází ke kondenzaci, je důležité držet se nad rosným bodem vzduchu v místnosti. Například konstantní hodnota kolem 40% relativní vlhkosti vzduchu v místnosti je ideální pro lidi. Odlišná je v případě penicilinu, který je nejspolehlivější při relativní vlhkosti 60 %. Stejná hodnota vlhkosti je ideální také pro rotační tisk v papírenském průmyslu.
Technické zvlhčování se provádí izotermicky parou nebo adiabaticky odpařováním, mlžením a atomizací vody. Odvlhčování je dosaženo adsorpcí a kondenzací. To téměř vždy vyžaduje další přívod energie, většinou elektrické nebo také občas plynné. Vlhkost vzduchu v místnostech je však ve skutečnosti jen zřídka významnou referenční proměnnou při plánování ventilačního nebo klimatizačního systému, proto by bylo možná lepší spolupracovat s provozovatelem ještě před navržením těchto systémů, aby se zjistilo, jaké budou požadavky a na jakém základě je možné zajistit potřebnou vlhkost vzduchu v místnostech. Účelná může být dokonce rekuperace vlhkosti. A pokud je relativní vlhkost v místnostech zohledněna předem, zavedena jako referenční proměnná pro klimatizační a ventilační technologie a je nepřetržitě měřena, může do značné míry ušetřit energii, peníze a především emise CO2? Zpráva poskytuje odpovědi na skutečný význam vlhkosti vzduchu, který spotřebujeme.
Chcete si přečíst kompletní odborné zprávy? Pak se zde bezplatně zaregistrujte pro 4 dílnou řadu.
(Ukázka odborného příspěvku 4 ze 4dílné série)
Co je to „vlhký“ vzduch, kdy nebo proč se stává „suchým“, kolik tepelné energie obsahuje a co má společného se specifickou entalpií? Nahlédnutí do korelace mezi vlhkostí, suchem, tepelnou energií a entalpií poskytuje fyzika, přesněji zákony termodynamiky. Každý, kdo pochopil tento ne zcela jednoduchý předmět, ví například o možných způsobech hraní si s rosným bodem v odpařovacích chladičích, může okamžitě vysvětlit pojem teplota mokrého teploměru a chápe izoentropické změny stavu - dokáže bez problémů a přesně pracovat s hx diagramem, aniž by potřeboval vysvětlující videa jako zálohu.
V dnešní době se však návrh konstrukce klimatizačních jednotek, HVAC nebo chladicích systémů často provádí pomocí počítačových programů. Nebezpečí u takových návrhů spočívá v tom, že se u projektantů nebo techniků zařízení stále více opomíjejí odborné znalosti o termodynamickém chování. A v každodenním podnikání někdy prostě není dostatek času na zamyšlení se nad energeticky účinnou alternativou.
Nicméně, mohli byste ušetřit jednu nebo dvě kW mechanicky generované chladicí energie nebo dokonce učinit chladicí systém nadbytečným díky hlubšímu zamyšlení se nad klimatizační technologií nebo chladicí jednotkou? To platí zejména, pokud jde o mezní rozsahy teploty chlazení. To je možné za předpokladu, že budou dobře pochopeny možnosti adiabatického chlazení, ale také nové možnosti rekuperace vlhkosti. Tyto termodynamické znalosti pomáhají ke „správnému“ řešení vlhkosti vzduchu.
Chcete si přečíst kompletní odborné zprávy? Pak se zde bezplatně zaregistrujte pro 4 dílnou řadu.