Pracovní kroky a tipy popisují základní prvky funkční kontroly a konfigurace při uvedení atmosférických plynových a kondenzačních kotlů do provozu. Činnosti, které mají být prováděny na plynových hořácích s nuceným prouděním, nejsou zahrnuty.
Před uvedením do provozu musí být tlak plynu na vstupu testován jako tlak proudícího plynu. Musí být v přípustném rozsahu tlaku podle dokumentace výrobce (v případě zemního plynu obvykle 18 až 25 mbar). Pokud tomu tak není, nesmí být plynový kotel uveden do provozu a musí být informován příslušný dodavatel plynu, aby problém vyřešil.
Digitální servisní přístroj připojíte k příslušné přípojce plynového kotle při zavřeném plynovém ventilu určené k měření tlaku plynu přípojky. Když otevřete ventil, hořák běží naplno prostřednictvím příslušného ovládání a na plynové přípojce je prováděna dynamická zkouška tlaku. Jakmile je přívodní tlak správný, měřicí přípojku uzavřete a uvádění zařízení do provozu může pokračovat.
Příliš vysoký tlak plynu
Zhasínání plamene
Neúplné spalování
Vysoká koncentrace CO (nebezpečí otravy)
Vysoká spotřeba plynu
Příliš nízký tlak plynu
Zhasínání plamene
Velké ztráty spalin
Vysoký obsah O2
Nízký obsah CO2
Cílem ekologicky šetrného provozu systému je dokonalé spalování paliva a co nejlepší využití systému. Nastavení objemu spalovaného vzduchu je klíčovým parametrem pro optimální provoz. V praxi se ukázalo, že malé množství přebytečného vzduchu je pro provoz systému ideální. Pro spalování je dodáváno trochu více vzduchu, než by bylo teoreticky nutné.
Poměr přebytečného nasávaného vzduchu k teoretickému požadavku na vzduch se označuje jako poměr palivo-vzduch λ (lambda). Poměr palivo-vzduch se určuje na základě koncentrace složek spalin CO, CO2 a O2. Koncentrace CO2 je během spalování závislá na koncentraci CO (pro nedostatek vzduchu/λ2 (pro přebytek vzduchu/λ>1). Hodnota CO2 není sama o sobě jednoznačná, protože ukazuje maximální hodnotu, proto je nutné provést dodatečné měření CO nebo O2. Pro provoz s přebytečným vzduchem (normální stav) je obecně preferováno stanovení O2. Každé palivo má specifický diagram a vlastní hodnotu pro CO2max.
V případě spotřebičů bez kondenzace se poměr plynu a vzduchu nastavuje manometrickou metodou, tj. tlak trysky je nastaven na minimum a výkon na maximum. Pro tento účel škrtící šroub odstraníte z měřicí přípojky pro tlak v trysce a připojíte manometr. Plynový kotel se nastaví na maximum (plný výkon) a následně stažen na minimální výkon zařízení (nízké výkon) prostřednictvím ovládání kotle. Pro obě úrovně zatížení je tlak trysky upravován příslušnými seřizovacími šrouby a kontrolován pomocí manometru. Informace o požadovaném tlaku trysky naleznete v dokumentaci výrobce (v závislosti na indexu Wobbe použitého plynu, o který můžete požádat dodavatele plynu).
V případě kondenzačních kotlů je poměr plynu a vzduchu obvykle konfigurován měřením obsahu oxidu uhličitého (CO2) ve spalinách.
Připravte analyzátor spalin podle popisu v kroku 1.3 a umístěte sondu spalin do spalinového potrubí. Následně nastavte kotel do maximálního výkonu prostřednictvím ovládání a měříte obsah CO2ve spalinách. Pro nastavení poměru plyn-vzduch se nyní upravuje objem plynu pomocí nastavovacího šroubu (plynová škrtící klapka), dokud hodnoty CO2ve spalinách neodpovídají specifikacím výrobce. V některých případech udávají výrobci také hodnoty nastavení pro minimální výkon zařízení. Proveďte nastavení v souladu s postupem pro maximální výkon. Po provedení těchto základních nastavení, musí být nakonfigurovaný plynový kotel zkontrolován. To zahrnuje také měření ztráty spalin (qA) a obsahu oxidu uhelnatého (CO) ve spalinách.
1. Funkční zkoušky a nastavení plynových spalovacích systémů
1.1. Kontrola plynových přípojek
1.2 Nastavení poměru plyn-vzduch
1.3. Příprava analyzátoru spalin
1.4. Stanovení spalinových ztrát
1.5. Výpočet účinnosti (η)
1.6. Měření tahu
1.7. Měření koncentrace CO
1.8. Kontrola plynového vedení
1.9. Údržba analyzátoru
2. Další kontroly
2.1. Kontrola oxidů dusíku (NOX)
2.2. Měření CO v okolí
2.3. Měření CO2 v okolí
2.4. Funkční zkoušky a nastavení olejových spalovacích systémů
2.5. Měření sazového čísla
2.6. Nastavení olejových kotlů